Feedback

Nový zákon v oblasti veřejných zakázek II.

14. listopad 2016
Nový zákon v oblasti veřejných zakázek II.

 Jak jsme Vás již informovali v úvodním informativním článku, dne 1. 10. 2016 vešel v účinnost nový zákon upravující problematiku veřejných zakázek, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“ nebo „Zákon“). Dovolujeme si tak navázat na úvodní shrnutí a v následujících týdnech se v jednotlivých článcích postupně zaměřit na zásadní změny, které Zákon přináší.

Jak jsme již uvedli v minulém informačním dopise, Zákon upravuje dva nové typy zadávacích řízení, kterými jsou řízení o inovačním partnerství a řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu. Pojďme se s nimi společně seznámit.

Řízení o inovačním partnerství je určeno pro veřejné zakázky na inovativní řešení, tj. na trhu běžně nedostupné předměty, zejména poptávané zadavateli v oblasti výzkumu a vývoje, kde se počítá s jistou mírou nejistoty ohledně plnění předmětu veřejné zakázky. Předpokladem pro užití tohoto typu zadávacího řízení je prokázání inovativnosti projektu a přesně nadefinované jeho jednotlivé fáze a jejich příslušné výstupy. V případě absence příslušných výstupů má totiž zadavatel právo spolupráci s uchazečem ukončit. Inovační partnerství může být uzavřeno s více dodavateli (partnery), kteří se ale nemusejí vůbec dozvědět o svých vzájemných řešeních a důvěrných informacích a to i ohledem na ochranu práv duševního vlastnictví. Inovační partnerství se tak využije hlavně v případech, kdy náklady na výzkum a vývoj jsou buď velmi vysoké a dodavatelé by tento výzkum bez možnosti následných dodávek sami z vlastní iniciativy v daném čase neprováděli, nebo pokud výzkum směřuje k vývoji specifického zadavatelem požadovaného produktu. Vzniká tak nový pro danou oblast slibný rámec financování výzkumu a vývoje.

Zjednodušený režim umožňuje zadat zakázku na specifické služby, kterými jsou například služby zdravotní a sociální péče či hotelové služby, zjednodušeným postupem, ve kterém zadavatel může například měnit zadávací podmínky v průběhu řízení a při výběru dodavatele zohlednit i zvláštní kritéria a to právě vzhledem k povaze těchto služeb, protože jejich zadávání v některém z „klasických“ zadávacích řízení je problematické.

Ještě připomeňme, že koncese jsou nově vtěleny do ZZVZ a nikoli v samostatném zákoně. Povaha koncesí se ovšem nemění. Cílem koncesního řízení je uzavření koncesní smlouvy, kterou se koncesionář zavazuje k poskytnutí služeb či stavební práce (koncesní smlouvu nelze uzavřít na dodávky), zadavatel se však vedle případného finančního protiplnění zavazuje zejména umožnit koncesionáři brát z poskytnutého plnění užitky. V rámci vztahu založeného koncesní smlouvou pak koncesionář přebírá podstatnou část rizika, které souvisí s poskytováním služeb, respektive stavebních prací.

V dalším informačním dopise budeme pokračovat v zásadních novinkách ZZVZ.
V případě, že budete mít jakékoli otázky týkající se dané problematiky, neváhejte se na nás obrátit.

Tento článek pro Vás připravil JUDr. Richard Gürlich, Ph.D., advokát advokátní kanceláře Gürlich & Co., který za léta svého působení v advokacii získal řadu zkušeností zejména v oblasti obchodního práva a veřejných zakázek, práva nemovitostí v neposlední řadě také na poli práva duševního vlastnictví. V případě Vašeho zájmu o jeho právní služby včetně přednáškové činnosti, a to nejen na téma nového zákona o zadávání veřejných zakázek, se prosím neváhejte obrátit se svým požadavkem na email info@akrg.cz nebo telefonicky na číslo +420 222 101 591.

 

verejna-soutez.cz není odpovědná za obsah webových stránek druhých stran